Roku 1977 vyšla kniha Jazyk postmoderní architektury amerického architekta Charlese Jenckse, který se v ní kriticky staví k dosavadnímu vývoji moderní architektury a ironizováním Miesovských hesel odkazuje k její unifikovanosti a uniformitě vyplývající z Miesových principů. Společně s knihou O postmodernismu (1979) francouzského filozofa Jeana-Francoise Lyotarda etabluje pojem "postmodernita" a "postmoderní architektura", která si klade za cíl vrátit stavbám symboliku vyplývající z jejich regionální či společenské příslušnosti.