Kniha „Brněnské stopy Adolfa Loose“

V prosinci 2010 proběhl dvojí křest knihy „Brněnské stopy Adolfa Loose“. Publikace vyšla u příležitosti 140. výročí narození architekta Adolfa Loose, jednoho z nejvýznamnějších brněnských rodáků. Hlavními autory a editory knihy jsou Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna, dalšími spoluautory pak historička Miroslava Menšíková, kurátorka Müllerovy vily Maria Szadkowska a významní rakouští historici umění Markus Kristan a Iris Meder. První křest knihy se uskutečnil přesně v den Loosových narozenin 10. prosince (nar. 1870) v rámci slavnostního koncertu v pražské Müllerově vile. Druhý křest se konal v brněnském HaDivadle 13. prosince. 

Vydáním knihy byl završen dlouholetý výzkumný, publikační a výstavní projekt Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose v Müllerově vile „Adolf Loos – dílo v českých zemích“, který byl ve spolupráci s Muzeem města Brna v roce 2010 završen doplňující výstavou a publikací „Brněnské stopy Adolfa Loose“. 

Badatelské aktivity věnované Adolfu Loosovi také ve Studijním a dokumentačním centru ve vile Tugendhat nejsou tak zcela bezpředmětné. U obou architektů, kteří se výrazně zapsali do dějin světové moderní architektury, Ludwiga Miese van der Rohe a Adolfa Loose, lze pozorovat jisté paralely. I když oba muži se osobně zřejmě nikdy nesetkali a téměř o generaci starší Loos prý Miesovi neodpustil, že jej nepřizval k projektu sídliště Weissenhof ve Stuttgartu, lze v jejich zcela odlišném pojetí architektury, zejména prostoru, najít několik styčných bodů. Loos i Mies byli syny kameníků a nepochybně již v nejútlejším dětství oba získali vyhraněný vztah k ušlechtilým materiálům, zejména ke kameni. Loos byl ovlivněn Amerikou konce 19. století, kde pobýval na počátku své kariéry a která jej ohromila především svým rytmem a životní kulturou. Mies začal dobývat Ameriku na sklonku 30. let 20. století a ještě za svého života se stal legendou. Loos se v Brně narodil, ale svá největší díla realizoval v Paříži, ve Vídni a v Praze. Miese do Brna pozvali výjimeční stavebníci, aby zde posléze vznikla jedna z nejvýznamnějších světových vilových staveb 20. století. Nejslavnější vila brněnského rodáka Loose naopak vznikla téměř současně v hlavním městě tehdejšího Československa. Loosova pražská Müllerova vila byla dokončena na velikonoce 1930, Miesova brněnská vila Tugendhat byla dokončena na vánoce 1930. Na vybavení interiérů obou vil spolupracoval prakticky souběžně s Loosem a s Miesem architekt Jan Vaněk a jeho brněnská firma Standard bytová společnost (S.B.S.). Milovníci moderní architektury z celého světa dnes přijíždějí do České republiky právě za Miesovou vilou Tugendhat a za Loosovou vilou Müller.