Pocta prof. PhDr. Janu Sedlákovi, CSc., k nedožitým 75. narozeninám

 

Na sklonku roku 2018 vydalo VUTIUM, nakladatelství Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci s Národním památkovým ústavem – územním odborným pracovištěm v Brně a s Muzeem města Brna publikaci věnovanou Janu Sedlákovi. 

Brněnský historik umění a vysokoškolský pedagog Jan Sedlák, který by se v loňském roce dožil 75 let, je autorem řady odborných publikací a statí, především o secesní a moderní architektuře. Je také autorem jedné z monografií o vile Tugendhat, nazvané "Vila Tugendhat. Prostor ducha a umění / The Tugendhat House. A Space for Art and Spirit", vydané v roce 2012.

Editory a spoluautory knihy jsou Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný z oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Do publikace přispělo více jak šest desítek našich i zahraničních autorů, převážně historiků umění a architektů, mezi nimi např. Pavel Borský, Pavla Cenková, Iveta Černá, Matúš Dulla, Hana Dvořáková, Petr Fidler, Aleš Filip, Milena Flodrová, Ladislava Horňáková, Martina Hrabová, Petr Hrůša, Andrea Husseiniová, Lukáš Kos, Dagmar Koudelková, Markus Kristan, Jiří Kroupa, Martina Lehmannová, Christopher Long, Otakar Máčel, Zoja Matulíková, Iris Meder, Henrieta Moravčíková, Josef Němec, Damjan Prelovšek, Ivan Ruller, Tomáš Rusín, Lubomír Slavíček, Miloš Stehlík, Markéta Svobodová, Maria Szadkowska, Pavel Šopák, Jana Tichá, Dušan Uhlíř, Jana Vránová, Petr Všetečka, Jindřich Vybíral, Ivan Wahla, Pavel Zatloukal a řada dalších.

Publikaci v českém jazyce s anglickým resumé lze zakoupit od 18. února 2019 v nakladatelství VUTIUM – více informací na http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php 

 

Profesor PhDr. Jan Sedlák, CSc. (24. června 1943 v Brně – 31. července 2016 v Brně) vystudoval dějiny umění na brněnské univerzitě u čelných osobností a zakladatelů „Brněnské školy dějin umění“, profesorů Alberta Kutala a Václava Richtera. Jejich metody „vidění“ – znalectví oka (Kutal) a „vědění“ – znalost pramenů, teorie a filozofie (Richter) založily tradici uměnovědného oboru v Brně a jejich žáci patří k významným osobnostem československého poválečného dějepisu umění. Jan Sedlák byl jedním z nejvýraznějších. 

Po dokončení studia působil v brněnském středisku památkové péče, kde se důvěrně seznámil s kulturním a architektonickým dědictvím Moravy. Jeho práce na tomto poli kulminovala v roce 1987 v podobě monografie Jan Blažej Santini. Setkání baroku s gotikou. Vedle vybraných děl tohoto výjimečného tvůrce v ní představil také některá díla jeho předchůdců, současníků a následovníků. Takto se posléze přiblížil ke svému dalšímu dlouholetému a milovanému tématu, k moderní architektuře. Po vstupu na akademickou půdu Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (1987), kde přednášel dějiny architektury a výtvarného umění, vydal monografii Brno v době secese (1995), za kterou obdržel Cenu města Brna. V roce 1998 byl jmenován profesorem. 

Jan Sedlák velmi dobře vnímal „umělecké charisma“ moderní architektury svého rodného města a věnoval jí řadu odborných statí i samostatných monografií. Také díky jeho publikacím začal Brno v tomto ohledu „objevovat“ svět. Brněnský funkcionalismus se po sametové revoluci zařadil na přední místo v pomyslném žebříčku evropské klasické architektonické moderny a od roku 1994 byl umocněn zpřístupněním světově proslulé vily Tugendhat. Rovněž této vzrušující stavbě se Jan Sedlák publikačně několikrát věnoval, např. v monografii Vila Tugendhat. Prostor ducha a umění (2012). 

V roce 2000 byl Jan Sedlák jmenován děkanem Fakulty výtvarných umění v Brně a na zdejší Katedře teorií a dějin umění působil až do své smrti. Své poslání v akademickém životě pojímal vždy jako službu společné věci. Osobní ambice naplňoval u psacího stolu, zatímco v životě školy vždy usiloval o kvalitní fungování instituce, kde mohli studenti i jejich učitelé nerušeně rozvíjet své tvůrčí síly a individuální schopnosti. 

V poslední dekádě života připravil Jan Sedlák jako autor a editor několik monografií věnovaných především secesní a moderní architektuře v Brně – Brno secesní. Deset kapitol o architektuře a umění kolem roku 1900 (2004); Ve znamení moderny. Architektura 20. století v Brně (2004); Slavné brněnské vily (2006) a rozšířené vydání Slavné brněnské vily – 77 domů s příběhem (2013). Jeho poslední monografií (společně s Jiřím Kroupou) byla Zelená hora. Žďársko Jana Santiniho (2015). Symbolicky tak uzavřel oblouk své celoživotní profesní dráhy, kterou začal a ukončil prací věnovanou tomuto umělci. 

Jan Sedlák spoluzakládal národní skupinu mezinárodní organizace pro výzkum, dokumentaci a ochranu památek moderní architektury DOCOMOMO International. Byl členem Uměleckohistorické společnosti v českých zemích, Unie výtvarných umělců České republiky, Obce architektů, Sdružení Q, Bloku architektů a výtvarníků. Byl nositelem Stříbrné a Zlaté medaile Vysokého učení technického v Brně. 

S profesorem Janem Sedlákem, člověkem s mimořádným charismatem a osobitým humorem, životním nadhledem a zároveň s výjimečnými vědomostmi napříč celým spektrem umění, jsme měli tu čest a především radost řadu let spolupracovat. Bylo to zejména na projektech o slavných brněnských a jihomoravských vilách, ale také na publikacích o vile Tugendhat – v té z roku 2012 nám dokonce vyslovil jmenovitě poděkování za cenné rady a podněty, v té z roku 2015 přispěl velmi působivým textem. Kromě pracovní symbiózy jsme měli možnost sdílet s ním i vzácné osobní přátelství. Jan Sedlák nejen nám, ale i české uměnovědě citelně chybí. Jeho odkaz, přátelství a nezaměnitelný humor v nás však zůstává a v naší další práci nám bude významnou podporou.

 

Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný
s poděkováním Alici a Jaromírovi Sedlákovým