Zdeněk Kudělka - Lenka Kudělková, Nové poznatky o vile Tugendhat. In: 57. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2001, s. 92-98
Po vypuknutí druhé světové války byla vila Tugendhat konfiskována německou státní tajnou policií a od ledna 1942 se stala majetkem Německé říše. Historie domu od října 1939, kdy jej zabralo gestapo, až do počátku 50. let, byla velmi nejasná, neboť chyběly jakékoli písemné doklady. Majetkoprávní i stavební situace domu v letech 1940-1950 je podrobně popsána v obsáhlém příspěvku Zdeňka a Lenky Kudělkových. Autoři se opírají o doposud neznámé a teprve nedávno zpracované prameny z fondů Moravského zemského archivu, jako jsou mj. Přiznání k dani činžovní či Protokol o stavu domu z roku 1945. Příspěvek je doplněn reprodukcemi plánů vily Tugendhat z roku 1929, které získalo Muzeum města Brna od neznámého dárce v roce 1999.
Profesor Zdeněk Kudělka (4. 12. 1926 v Brně – 18. 11. 2000 v Brně) byl jedním z prvních žáků „Brněnské školy dějin umění“, reprezentované historicko-filozofickým pojetím dějepisu umění prof. Václava Richtera a vytříbenou formální interpretací díla jako uměleckého výtvoru prof. Alberta Kutala. Stal se odborným asistentem v brněnském semináři dějin umění, avšak jeho lidské a morální postoje, nekonvenující s totalitním režimem, zapříčinily jeho dočasný nucený odchod z akademické půdy. V letech 1964-69 působil v Olomouci na Univerzitě Palackého a pak opět v Brně na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde se v roce 1969 habilitoval (dnes opět nese brněnská univerzita založená v roce 1919 původní pojmenování po prvním československém prezidentovi – Masarykova univerzita). Až po roce 1989 byl Zdeňku Kudělkovi udělen nejvyšší akademický titul, kterým byla završena jeho dlouholetá vědecká, výzkumná a pedagogická práce.
Kudělkův badatelský záběr byl mimořádný. V 50. a 60. letech byl aktivním kritikem a teoretikem současného výtvarného umění. Pod vlivem Václava Richtera se těžištěm jeho bádání stala architektura. Soustředil se nejprve na architekturu barokní, jejíž výzkum završil v roce 1996 monumentální monografií Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, na které se autorsky podíleli také Ivo Krsek, Miloš Stehlík a Josef Válka. Na V. Richtera navázal rovněž v průzkumu románské architektury. Publikované materiálie a dílčí stati shrnul v syntéze Románská architektura na Moravě v Dějinách českého výtvarného umění.
Asi nejplodnějším okruhem Kudělkovy badatelské práce byla architektonická tvorba 20. století, které se věnoval jako jeden z prvních českých historiků umění. Jeho práce na tomto poli kulminovala ve druhé polovině 60. let vynikající monografií Bohuslav Fuchs a obsáhlou prací Brněnská architektura 1919-1928. Koncem 90. let završil tuto oblast bádání svým zásadním podílem na přípravě a realizaci stálé expozice o brněnské meziválečné architektuře v Muzeu města Brna, kterou doprovází katalog O nové Brno. Brněnská architektura 1919-1939. Na tomto úkolu spolupracoval se svou ženou Lenkou a Jindřichem Chatrným.
Zdeněk Kudělka je autorem hlavní komparativní studie o vile Tugendhat, která byla v roce 2000 přiložena k žádosti o zapsání stavby do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Poznatky o této vzrušující stavbě poprvé publikoval Z. Kudělka již v roce 1971 a po letech se k ní vrátil vynikajícím textem, kde vedle podrobného rozboru architektury načrtl také vztah architekta a stavebníka (monografie Vila Tugendhat vyšla po jeho smrti v roce 2001). Podnětný je také Kudělkův příspěvek Moderní architektura a teorie památkové péče, kde upozornil na bezdůvodnou existenci hranice mezi „starým“ a „novým“.
Zdeněk Kudělka patří k našim předním loosovským badatelům. Jeho studie Činnost Adolfa Loose v Československu je dnes již jedinečným pramenným materiálem. Pozoruhodné jsou jeho teoretické úvahy ve stati Pojetí obývaného prostoru u Adolfa Loose. Jako první uveřejnil záznamy Loosova plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka (1891-1975), který se jako zaměstnanec stavitelské firmy Kapsa a Müller podílel na stavbě pražské Müllerovy vily.
Přínos díla Zdeňka Kudělky pro českou uměnovědu, vycházející z brněnské uměleckohistorické tradice ovlivněné vídeňským prostředím, je nezastupitelný. Jeho badatelská metoda, založená na všestranné analýze uměleckého díla a na pečlivém archivním a materiálovém výzkumu, je podnětná faktograficky i metodologicky. Jako pedagog dokázal Zdeněk Kudělka zaujmout nejen odbornou erudicí, ale i neopakovatelným osobním kouzlem, laskavostí a smyslem pro humor. Práce se studenty byla nedílnou součástí jeho badatelské metody.
SOUPIS PRACÍ ZDEŇKA KUDĚLKY O MODERNÍ ARCHITEKTUŘE
A NĚKTERÉ TEORETICKÉ STUDIE (řazeno chronologicky)
Bedřich Václavek a architektura, In: Bedřich Václavek, Brno 1963, s. 217n
Počátky architektonické tvorby Bohuslava Fuchse, In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 8, 1964, s. 227n
Výstava díla Adolfa Loose, (Ref.), Kulturní tvorba 2, č. 42, 1964, s. 12
Brněnský architekt Jan Víšek, Výtvarná práce 13, č. 10-11, 1965, s. 14
Bohuslav Fuchs, Praha 1966
Bibliografie moderní architektury, (Ref.), Výtvarná práce 14, č. 1, 1966, s. 10
Architecture without architects, (Rec.), Výtvarná práce 14, č. 1, 1966, s. 10
Jan Víšek, Architektura ČSSR 26, 1967, s. 40
Úvod ke katalogu výstavy Bedřicha Rozehnala, Brno 1967
Jan Kotěra, Jan Koula, Emil Králík, František Krásný, Jaromír Krejcar, Rudolf Kříženecký, Karl Friedrich Kühn, Ludvík Lábler, In: Österreichisches Biographisches Lexikon IV, 1969, s. 158, 165, 198, 212, 246, 280, 291, 322
„50 Jahre Bauhaus“ in Stuttgart, (Ref.), Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 13, 1969, s. 97n
Brněnská architektura 1919 – 1928, Brno 1970
Naar een humanisering in de hedendaagse Tsjechoslowaakse architectuur, Vlaanderen 19, 1970, s. 232n
Architekt Arnošt E. Wiesner a Brno, Věda a život 15, 1970, s. 104n
Moderní architektura a teorie památkové péče, Věda a život 15, 1970, s. 341n
Jak stavět hotel. Rozhovor s ing. arch. Zdeňkem Řihákem, Věda a život 15, 1970, s. 38n
Moderní architektura a teorie památkové péče, In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 14-15, 1971, s. 31n
Die moderne Architektur und die Theorie der Denkmalpflege,
Deutsche Kunst und Denkmalpflege 29, 1971, s. 1n Vila Tugendhat Brno, Brno 1971
Brno a stavitelé, Věda a život 16, 1971, s. 221n
Svědectví o Adolfu Loosovi, Věda a život 16, 1971, s. 156n
Moderní architektura a teorie památkové péče, In: Ochrana památek moderní architektury. Sborník referátů, Brno 1972, s. 31n
Jubileum Bedřicha Rozehnala, Universitas 5, č. 3, 1972, s. 85n
Brněnská architektonická avantgarda, In: Padesát vítězných let. (Spisy Univerzity J. E. Purkyně v Brně, filozofická fakulta, sv. 186), Brno 1973, s.145n
In memoriam projektanta kralického Památníku, In: Z kralické tvrze 6, 1973, s. 48n
Činnost Adolfa Loose v Československu I., In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 17, 1973, s. 141n
Činnost Adolfa Loose v Československu II., In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 18, 1974, s. 7n
Dílo architekta Bedřicha Rozehnala, In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 19-20, 1976, s. 53n
K prostoru v architektuře, Umění 25, 1977, s. 258n
Kritika a historie umění, In: Umění a kritika, Brno 1980, s. 188n
K možnostem ikonologie, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 25, 1981, s. 49n
Pojetí obývaného prostoru u Adolfa Loose, Umění 31, 1983, s. 59n
Neznámá plzeňská práce Adolfa Loose, In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F 32-33, 1988-1989, s. 95n
Přínos Bohuslava Fuchse brněnské architektuře dvacátých let, In: 49. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1993, s. 88n
Architektura dvacátých let na Moravě, In: Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938, (IV/2), Praha 1998, s. 37n
Zapomenutý brněnský stavitel, In: 54. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1998, s. 96n (společně s Lenkou Kudělkovou)
Spolupracovník Adolfa Loose o Müllerově vile, In: 55. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1999, s. 205n
Neznámá kresba Adolfa Loose, In: 56. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2000, s. 128
O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939,
Katalog stálé expozice Muzea města Brna I a II, Muzeum města Brna 2000 (společně s Lenkou Kudělkovou a Jindřichem Chatrným)
Nové poznatky o vile Tugendhat, In: 57. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2001, s. 92n (společně s Lenkou Kudělkovou)
Vila Tugendhat, Muzeum města Brna 2001 (s fotografiemi Libora Teplého)