Dagmar Černoušková, Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně. In: Jana Čermáková, Radana Červená, Hana Jordánková, Irena Loskotová, Jitka Šibíčková (eds.), A VŮBEC… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám, Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna 2010, s. 394-427 a 574-575
Vila stavitele Josefa Arnolda na ulici Drobného 26 byla druhou stavbou, realizovanou v rámci nejstarší brněnské vilové kolonie nad Lužánkami. Zároveň byla prvním objektem z trojice vil situovaných v hloubi dlouhých parcel mezi ulicemi Drobného a Černopolní. Význam někdejší Arnoldovy vily spočívá zejména v urbanistických souvislostech. Dobou svého vzniku (1862) reprezentuje prvotní zástavbu na svazích Černých Polí. Rovněž úroveň architektury v duchu art deco s prvky secese a kvalita řemeslného provedení v rámci druhé stavební fáze (asi 1909-1915) je velmi kvalitní. Neobvyklý na dnešní dobu je prakticky nedotčený autentický stav domu.
Pozoruhodné jsou mj. kulturněhistorické souvislosti. Stavebníkem a prvním majitelem vily byl jeden z předních tvůrců brněnské architektury 19. století, stavitel Josef Arnold. Poslední majitelkou vily byla Cecílie Hože, rozená Löw-Beerová, která pocházela z rodiny významných brněnských průmyslníků. Byla sestrou Alfreda Löw-Beera, otce Grety Tugendhatové, a tedy její přímá teta. Příslušníci rodin Löw-Beerových a Tugendhatových vlastnili a obývali v nejbližším okolí od počátku 20. století více nemovitostí (na Drobného, Černopolní, Antonína Slavíka) a podíleli se tak do jisté míry na „kultivaci“ této části města.
Od roku 1952 je v někdejší Arnoldově vile umístěna mateřská škola, která svou historií patří k nejstarším v Brně. S odstupem času nelze než konstatovat, že tento způsob využití vily a jejího bezprostředního okolí včetně nedalekých Lužánek, byl velice šťastnou volbou, konvenující navíc s charakterem okolní rezidenční čtvrti. Součástí objektu vždy byl a doposud stále je rozsáhlý pozemek. Zahrada, v níž je někdejší Arnoldova vila „ukryta“, má charakter lesoparku s ovocnými stromy v horní části při ul. Černopolní. Je upravena pro potřeby mateřské školy a objekt i zahrada tak tvoří velmi příjemné a kultivované, ale především zdravé a bezpečné prostředí pro nejmenší děti v těsné blízkosti centra města.
Článek ke stažení zde.
Arnoldova vila byla v roce 2010 prohlášena kulturní památkou a v roce 2012 zařazena na seznam nejohroženějších nemovitých památek v ČR. Mateřská škola zde působila do roku 2012, v současné době (2020) je vila pod správou Muzea města Brna a čeká na svoji obnovu za finanční podpory Norských fondů.